Archäologische Geländeprospektion Südostkreta

Účast na archeologickém povrchovém průzkumu v oblasti Ziros – Xerokambos
(Sitia; východní Kréta)

 

Hlavní řešitel projektu: Dr. Norbert Schlager, Universität Wien

 

Doba řešení projektu: 2008-2011

Za CCMA se tohoto projektu účastnili Tomáš Alušík (jako archeolog-site documentator a site supervisor) a Jan Kostěnec (jako externí poradce pro nálezy z pozdně antického a byzantského období).

Projekt započatý v roce 1988 a řešený v jednotlivých letech s různou intenzitou (v závislosti na finančních prostředcích a vytíženosti hlavního řešitele) se zabývá vyhledáváním a systematickou dokumentací památek a vůbec pozůstatků lidského osídlení a činnosti od nejstarších fází prehistorie po poměrně nedávnou dobu na jihoýchodní Krétě, v okrese Sitia, oblast Ziros – Xerokambos (jde o dnes poměrně odlehlou a málo osídlenou část Kréty). Kampaň v roce 2008, jíž se oba členové CCMA zúčastnili, měla název „Aspro Nero, Agia Irini, Livari: Examination and Supplementary Documentation.“ V předchozích letech projektu bylo objeveno a pro důkladnější dokumentaci vybráno celkem 44 lokalit (SITES) zahrnujících jeskyně či skalní přístřešky s výskytem zkamenělin pleistocénní a holocenní flóry a fauny (lokalita Phangromouro) přes místa prehistorického osídlení (lokality Livari, Chametoulo, Aspro Nero) až po vesnici opuštěnou během 1. poloviny 20. století (Agia Irini) a dnes jen sporadicky osídlovanou.

Během kampaně 2008 byly práce prováděny na třech předem vytipovaných místech: zátoka Livari s několika prehistorickými sídlišti a pohřebištěm a moderními/recentními budovami (SITES 34-39); Aspro Nero stou Paletsi – prehistorické sídliště a kultovní místo a zbytky byzantského opatství (SITE 12); a Agia Irini – prehistorické sídliště na svahu a vrcholových terasách hory Kastri (SITES 20-21).

V zátoce Livari byly provedeny závěrečné dokumentační práce na třech lokalitách (prehistorické sídliště Livari-Cheromylia, SITE 36 a nedaleká prehistorická nekropole, SITE 37); hlavní část prací však byla soustředěna na nevysoký hřbet Kastrokephalaki (SITE 38A) pod horou Katharades, na kterém se dochovaly zbytky rozsáhlého prehistorického sídliště. Na dvou lokalitách – Aspro nero stou Paletsi (SITE 12) a Agia Irini Kastri (SITE 20, 21) – šlo o závěrečné dokumentační práce a některé informace již byly publikovány, uvádíme zde proto jejich bližší popis:

  • Aspro Nero stou Paletsi – lokalita leží na vrcholové plošině jednoho z útesů vysokého zhruba 40 m a vybíhajícího z hory Agridomouri v oblasti Ziros. Zvláště podél tohoto útesu se dochovala řada zbytků architektury. Ve vzdálenosti asi 60 – 70 m od sebe jsou dobře patrné základy tří obdélných staveb – patrně bastionů / věží – vystavěné z mohutných kamenných bloků v „kyklopské technice. Další zbytky zdí jsou zachovány mezi a za nimi. Tzv. „Severní bastion“ je situován na samém okraji útesu a sestává ze dvou částí. Tzv. „Jižní bastion“ je opět situován na samém okraji útesu a složen ze dvou samostatných prostor; vystavěn byl z mohutných nepravidelných a neopracovaných vápencových bloků. Podle všeho se zdá, že byl větší než ten severní; dochoval se ovšem hůře. V prostoru mezi oběma bastiony je možné rozeznat řadu zdí i skupin bloků. Přibližně 50 m jihozápadně od „Jižního bastionu“ se rozkládají ještě skrovné zbytky třetího, velmi špatně dochovaného bastionu, který byl vystavěn na dvou úrovních. Jeho vyšší část shlížela z malé skalní římsy směrem na jižní svahy hory Agridomouri, odkud byl relativně snadný přístup k lokalitě. Tento bastion patrně nebyl větší než dva předešlé a zdá se, že byl tentokrát izolovanou stavbou spojenou s ostatními bastiony pouze vizuálním kontaktem a nikoli prostřednictvím zdí. Na plošině za těmito bastiony se zachovaly četné zbytky a základy zdí, mnohdy spolu spojené v pravém úhlu – s největší pravděpodobností se jedná o pozůstatky domů, což svědčí o tom, že zde kdysi stávalo sídliště chráněné po obvodu bastiony (propojenými mezi sebou zdmi?). Fragmenty keramiky na povrchu lokality ukazují na osídlení od rané doby bronzové přes středověké až po novověké a moderní období; převážná většina jí však pochází ze střední a pozdní doby bronzové. Na základě srovnání stavební techniky se usuzuje, že „bastiony“ byly vystavěny již ve střední době bronzové.

V rámci kampaně 2008 byl proveden průzkum olivového háje ležícího těsně za oběma „bastiony“, ve kterém byly objeveno a zdokumentováno několik dalších prehistorických zdí zbudovaných opět z mohutných neopracovaných vápencových bloků tvořících pravděpodobně součást sídliště.

  • Agia Irini Kastri – lokalita se nachází v regionu Ziros několik set metrů od mořského pobřeží na skalnatém kopci Kastri, kde se nalézalo již neolitické sídliště. Nějakou dobu po jeho zániku či opuštění byla na jeho vrcholu, uspořádaném do tří teras, vystavěna větší stavba, označovaná jako „Gebäude(gruppe) auf Felsterassen“. Kvůli její poloze a charakteru bývá tato budova někdy považována za stavu typu „guard house“ (typ staveb připomínající tvrze s předpokládanou strážní funkcí – blíže viz předchozí projekt „Minoan Roads Research Programme“). Keramika na povrchu lokality svědčí již o pozdněneolitickém osídlení, „Gebäude(gruppe) auf Felsterassen“ bývá datována do střední doby bronzové.
  • Livari-Cheromylia – v rámci malého rurálního sídliště ze střední a pozdní doby mínojské se čtyřmi stavbami byly identifikovány další zdi a prostory.
  • Livari-Kastrokephalaki – v rámci velkého sídliště z rané doby bronzové bylo blíže identifikováno a zdokumentováno několik zdí a struktur.

 

Výsledná zpráva o kampani 2008 byla publikována v časopise „Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Institutes in Wien 79/2010“:

Schlager, N. – Alusik, T. – Brandl, M. – Fuchs, L. – Günkel-Maschek, U. – Kurtze, Ch. – Mlinar, E. – Pietrovito, M. – Reiter, W. – Schlager, R.: Aspro Nero, Agia Irini, Livari in Südostkreta: Dokumentation 2008. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Institutes in Wien 79/2010, s. 231-357.

Více o projektu a lokalitách uváděných v textu viz:

http://klass-archaeologie.univie.ac.at/index.php?id=18037#c41413

 

Schlager, N. 1987: Untersuchungen zur prähistorischen Topographie im äussersten Südosten Kretas: Zakros bis Xerokampos. In: W. Schiering, ed. Kolloquium zur Ägäischen Vorgeschichte, Mannheim, 20.–22. 2. 1986. Schriften des Deutschen Archäologen-Verbandes IX, Mannheim, s. 64-82.

Schlager, N. 1991: Archäologische Geländeprospektion Südostkreta. Erste Ergebnisse. Österreichisches Archäologisches Institut: Berichte und Materialen 2, Wien.

Schlager, N. (with contributions by J. Böhm, K. Schaller, B. Pulsinger, G. A. Plattner, M. Goriany, K. Karolyi, W. K. Kovacsovics, A. Glaser, U. Fornwagner, and A. Angelinoudi), 1997: Minoische bis Rezente Ruinen im fernen Osten Kretas. Dokumentation 1996.Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts, 66, s. 1-83.

Schlager, N., 1999: “A Town of Castles:” An MM – LM Fortified Site at Aspro Nero in the Far East of Crete. In: R. Laffineur, ed.Polemos. Le contexte guerrier en Egée a l’age du bronze. Actes de la 7e Rencontre égéenne internationale, Université de Liége, 14 – 17 avril 1998. Aegaeum 19, Liége – Austin, s. 171-177.

Schlager, N., 2000: Überlegungen zur Interpretation sog. kyklopischer oder megalithischer Bauten in Ostkreta am Beispiel von Epano Limnia/Paralaki Mantra, Aspro Nero/[stou] Paletsi und Dasonari in Südostsitia. In: L. Dollhofer, C. Kneringer, H. Noedl, K. Schaller and E. Trinkl, eds. Altmodische Archäologie. Festschrift für Friedrich Brein. Forum Archaeologiae [online], 14/III/2000 (http://farch.net).

Schlager, N., 2000a: Hogarth’s Zakro Sealing No. 130: Phantasiegebilde oder realistische Stadtdarstellung? In: Blakolmer, F. (ed.), 2000. Österreichische Forschungen zur Ägäischen Bronzezeit 1998. Akten der Tagung am Institut für Klassische Archäologie der Universität Wien 2.-3. Mai 1998. Wiener Forschungen zur Archäologie Band 3, Wien, s. 69-81.

Schlager, N. (with contributions by N. Alber, M. Aufschneiter, M. Frauenglas, M. Ladurner, E. Mlinar, E. C. Pieler, R. Ployer, W. Reiter, U. Schmiedicke, U. Schuh, Ch. Vogelmayer, J. Böhm, L. Berger, S. Guderna, M. Koller, F. Lang, B. Simon and D. S. Reese),2001: Pleistozäne, Neolithische. Bronzezeitliche und Rezente Befunde und Ruinen im Fernen Osten Kretas. Dokumentation 2000.Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts, 70, s. 157-220.

Schlager, N. 2006: „Cyclopean“ or „Megalithic“ Buildings in East Crete: Distribution, Form, Date, and Function. In: Acts of the 9th Cretological Congress (Elounda 2001), Vol. A3. Herakleion, s. 365-378.

Alušík, T. 2007: Defensive architecture of prehistoric Crete. BAR Int. Ser. 1637, Oxford.

Schlager, N. – Alusik, T. – Brandl, M. – Fuchs, L. – Günkel-Maschek, U. – Kurtze, Ch. – Mlinar, E. – Pietrovito, M. – Reiter, W. – Schlager, R. 2010: Aspro Nero, Agia Irini, Livari in Südostkreta: Dokumentation 2008. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Institutes in Wien 79/2010, s. 231-357.

Schlager, N. 2011: Livari. Eine frühe Siedlungskammer in Südostkreta. In: Blakolmer, F. – Reinholdt, C. – Weilhartner J. – Nightingale, G.: Österreichische Forschungen zur Ägäischen Bronzezeit 2009: Akten der Tagung vom 6. bis 7. März 2009 am Fachbereich Altertumswissenschaften der Universität Salzburg, s. 271-282.