Defensivní architektura prehistorické Kréty v širším kontextu

Hlavní řešitel projektu: Tomáš Alušík

Doba řešení projektu: od 2007


Mínojská civilizace – civilizace doby bronzové na Krétě – byla dlouhou dobu považována za velice mírovou. Zvláště pro období nových paláců byla na základě řecké tradice klasického období – zaznamenané historikem Thukydidem – vytvořena koncepce označovaná jako „Mínojská thallasokracie“ a „Pax Minoica“. Od počátku 20. století až do konce sedmdesátých let (historie výzkumu mínojské defensivní architektury je blíže popsána v projektu „Defensivní architektura prehistorické Kréty“) byli mínojští Kréťané pokládáni za zcela mírumilovný národ „milovníků květin a umění“. Dlouhou dobu proto nebyla věnována pozornost jiným, méně přitažlivým rysům mínojské civilizace – mimo jiné sféře válečnictví.

V posledních letech se ale problematika mínojského válečnictví a defensivní architektury stala předmětem většího vědeckého zájmu a diskusí. Například v dubnu 1998 byla na univerzitě v Liége uspořádána konference nazvaná „Polemos“ o válečnictví v egejské oblasti v době bronzové, jejíž jedna sekce se zabývala defensivní architekturou (Laffineur (ed.) 1999). V prosinci 2009 byl v Athénách konán workshop „Aspects of Aegean Warfare“, kde byla problematika fortifikací rovněž diskutována (akta tohoto workshopu se připravují k tisku). Ale stejně jako v případě mnoha jiných témat z oboru mínojských studií je těžké vyvodit jednoznačné závěry z dosud objeveného archeologického materiálu a správně pochopit a interpretovat poznatky, ke kterým dojdeme; navíc použitá metodika i samotné nové hypotézy bývají často předmětem sporů. V okruhu mínojské defensivní architektury stále existuje několik problematických a kontroverzních témat – není známý především její širší kontext (sociální, historický, regionální nebo např. vztah mezi defenzivní architekturou a válečnictvím, atd.), který je velice důležitý pro pochopení řady aspektů nejen mínojského válečnictví, ale i celkového vývoje mínojské civilizace.

Především zde stojí problém existence a definice defenzivní či vojenské architektury. Již od dob objevů Arthura Evanse na počátku 20. století panovalo silné přesvědčení, že mínojská města a paláce byly bez jakéhokoliv vnějšího opevnění (ve formě hradeb), protože možné nebezpečí bylo potlačeno a odraženo silnou mínojskou flotilou v dostatečné vzdálenosti od krétských břehů. Tato idea zásadně ovlivňovala až do konce sedmdesátých let veškeré interpretace základního charakteru mínojské civilizace i přes to, že již před první světovou válkou a v meziválečném období byly objeveny některé příklady krétské prehistorické defenzivní architektury. Až do osmdesátých let všechny (nové) objevy defensivní architektury byly pokládány za výjimečné či izolované případy. Někdy byly chápány jako důkazy (krátkodobých) nebezpečných období nebo byly zdůrazňována jejich velká chronologická vzdálenost mezi hlavními érami rozkvětu mínojské civilizace. V osmdesátých a devadesátých letech bylo započato s mnoha projekty systematického povrchového průzkumu určitých oblastí Kréty a díky nim bylo objeveno mnoho lokalit s defensivní architekturou. Spousta těchto projektů stále pokračuje. V letech 2008-2011 byly v Gournii (na východní Krétě) důkladně popsány a zdokumentovány úseky mohutných zdí, přesvědčivě interpretovaných jako zbytky městského opevnění s věžemi a sofistikovaným vstupem (Watrous 2012; Alušík, v tisku). I přes tyto dílčí úspěchy ale stále zůstává nevysvětlena řada problémů (např. interpretace, sídlištní síť (settlement pattern), chronologie nebo „politická“ historie) a otázka mínojských fortifikací tedy nemůže být považována za plně uzavřenou.

defensivní architektura 2Tento projekt T. Alušíka navazuje na projekt „Defensivní architektura prehistorické Kréty“ řešený během doktorského studia, jehož výsledkem byla kniha (upravená anglická verze disertační práce) „Defensive architecture of prehistoric Crete“, publikovaná v květnu 2007 v oxfordském nakladatelství Archaeopress (více v sekci „Publikace“).

V tomto projektu se Dr. Alušík věnuje a dále rozvíjí některé body nastíněné již v jeho disertaci-knize a nově se zabývá mnoha dalšími otázkami, které mohou být rozděleny do celkem šesti hlavních okruhů problémů – „kontextů“:

  • Funkční kontext: zde budou jednotlivé typy defensivní architektury i tento druh architektury jako celek podrobeny důkladné analýze z hlediska jejich možných funkcí (primární – vojenská i sekundární – ekonomické, sídelní atp).
  • Architektura a sídlištní síť: zde budou rozpracována mj. tato témata – sídlištní síť ve vztahu k defensivní architektuře; rozlišení regionálních entity; důvody pro výskyt (specifických tipů) defensivní architektury v určitých regionech atp.
  • Kontext válečnictví: zcela nová část výzkumu zabývající se vztahem defensivní architektury a soudobého válečnictví – např. zda ovlivnila válečná taktika a forma zbraní vzhled a typologii defensivní architektury.
  • Chronologický kontext: snaha zjistit co nejpřesnější chronologii jednotlivých lokalit a příkladů defensivní architektury; s tím souvisí např. otázka, zda se nějak měnila funkce jednotlivých typů i příkladů defensivní architektury.
  • Sociální kontext: zde je třeba především podchytit problém sociálního zázemí a sociálních příčin pro vznik defensivní architektury, s čímž souvisí např. problém obrany paláců a takzvaných mínojských vil (nejen architektonickými prostředky).
  • Regionální kontext: tento kontext se do určité míry překrývá s druhým kontextem (sídlištní síť); zde bude sledován vývoj defensivní architektury v kontextu všech lokalit v rámci jednotlivých mikro/regionů.

Dílčí výsledky projektu byly předneseny na konferencích „Aspects of Aegean Bronze Age Warfare“ (Athény 2009), „13. Österreichischer Archäologentag“ (Salzburg 2010 – Alušík 2012) a „Fokus Fortifikation: Fortifications in Antiquity“ (Athény 2012 – Alušík, v tisku).

S řešením tohoto vědeckého tématu souvisejí také návštěvy (pravděpodobně) opevněných lokalit T. Alušíkem a samozřejmě i jeho účast na několika mezinárodních projektech – vykopávkách i povrchovém průzkumu (blíže jsou popsány v sekci Projekty):

  • Vykopávky v lokalitě Choiromandres v rámci „Minoan Roads Research Programme“ (2007)
  • „Archäologische Geländeprospektion Südostkreta“ (2008)
  • Vykopávky v lokalitě Gournia (2011)

Více o mínojské defensivní architektuře a některých uvedených otázkách viz:

Alušík, T. 2007: Defensive architecture of prehistoric Crete. British Achaeological Reports – International Series 1637, Oxford.

Alušík, T. 2012: Die Befestigungsanlagen der Bronzezeit im ägäisch-anatolischen Raum aus der minoischen Perspektive. In: Reinholdt, C. – Wohlmayr, W. (Hrsg.): Akten des 13. Österreichischen Archäologentages. Klassische und Frühägäische Archäologie, Paris-Lodron-Universität Salzburg, vom 25. bis 27. Februar 2010, Wien, s. 11-18.

Alušík, T. v tisku: Fortifications of Prehistoric Crete: The Current State of the Research. In: Frederiksen, R. et al. (eds.): Fokus Fortifikation. Proceedings of the Conference on the Research of Ancient Fortifications Organized by the International Research Network Fokus Fortifikation, Acropolis Museum, Athens, 6th – 9th December 2012.

Driessen, J. – Macdonald, C. F. 1997: The Troubled Island: Minoan Crete before and after the Santorini Eruption. Aegaeum 17, Liége – Austin.

Laffineur, R. (ed.) 1999: Polemos. Le contexte guerrier en Egée a l’age du bronze. Actes de la 7e Rencontre égéenne internationale, Université de Liége, 14 – 17 avril 1998. Aegaeum 19, Liége – Austin.

Nowicki, K. 2000: Defensibles Sites in Crete c. 1200 – 800 B.C. (LM IIIB / IIIC through Early Geometric). Aegaeum 21, Liége.

Van de Maele, S. – Fossey, J. M. (eds.) 1992: Fortificationes Antiquae. McGill University Monographs in Classical Archaeology and History 12.



Related Posts

Připravovaná kniha – průvodce antickou Ostií autora Pavla Hlinovského půjde brzy do tisku!

Připravovaná kniha – průvodce antickou Ostií autora Pavla Hlinovského půjde brzy do tisku!

Připravovaná kniha – průvodce antickou Ostií autora Pavla Hlinovského půjde brzy do tisku! Zde vám přinášíme malou ukázku a obsah knihy. Popis kapitol v připravované knize:     Ostia –  brána do antického Říma   Kapitola 1: Dějiny Ostie                         – Počátky Ostie                         – […]

O nás

O nás

České centrum pro středomořskou archeologii, z.s., (CCMA) bylo založeno jako občanské sdružení v lednu 2009. Podle aktuálně platné legislativy přejalo právní formu „zapsaného spolku“ (z.s.) a v říjnu 2015 byly upravené stanovy (odpovídající novému občanskému zákoníku) registrovány na příslušném rejstříkovém soudě. U zrodu Českého centra […]